Šílená show brazilské legendy

Brazilská formace Sepultura se vypravila na koncertní turné. Letos totiž oslavuje pětadvacetileté výročí a vydává novou desku "A-Lex". Muzikanti u nás naplánovali dva koncerty. Jak se členům kapely s vydatným supportem vedlo ve Zlíně, se můžete dočíst v naší reportáži.

© Petra Hubáčková / musicserver.cz

Různé hudební styly vyžadují různé fanoušky. Na koncertu typické heavymetalové formace narazíte především na vlasaté metloše s pohodářským úsměvem, pivkem v jedné ruce a křivákem v druhé. Podobnou atmosféru zažijete i na show ostřílených rockerů.

Koncert thrashmetalových kapel, jako třeba Sepultury, je však zcela jiný. Rozhodně ne pro slabší povahy, to spíš pro nabušené chlápky s vražedným výrazem. I když se některým může zdát, že ten černý obr do mikrofonu neustále blije a bezúnavně tůruje kadenci reproduktorů a že kytary mrčí jedna přes druhou, i tento žánr má své "the best". A právě Sepultura je toho důkazem.

© Petra Hubáčková / musicserver.cz

Po osmé hodině a menším zpožděním kvůli nazvučení se na pódiu ukázala tuzemská kapela X-Core. Jejich tvorba mě mile překvapila, obzvláště na české poměry. Hudebně prezentovali publiku thrashovitý základ oděný do moderního hávu. Muzikanti se dočkali skvělého přijetí publika a není se čemu divit, protože mají za sebou úspěšnou kariéru na domácí i zahraniční scéně, kdy předskakovali Anthrax, Clawfinger, Fear Factory. Druzí předskokani, švýcarští The Sorrow, pokračovali ve stejném duchu jako česká jednohubka. Sem tam trochu přitvrdili, což nadupanému publiku dodalo energie. Support, který si hlavní hvězda přivezla, splnil svou úlohu na výbornou.

© Petra Hubáčková / musicserver.cz

Jakmile osvětlovači a technici dokrášlil scénu pro Sepulturu, celý sál naplnila mlha a mihotavá světla reflektorů. Do úvodních tónů jedné z nových písní aktuálního alba "A-Lex" vkráčeli členové kapely v čele s mohutným frontmanem Derrickem Greenem. Vystoupení, které následovalo, by se dalo jednoduše nazvat výletem do sanatoria, kde vám ti nejtěžší schizofrenici vyprávějí své vize. Tato show byla neuvěřitelně sugestivní, podmanivá a silná. Od začátku až do konce, včetně jednoho zpestření v podobě stage divingu, drtili muzikanti své nástroje a milovníci thrashových laskomin chrochtali blahem. Několikrát se pod pódiem rozjel pořádný mosh-pit, což muzikanty velmi potěšilo.

Brazilci si pro zlínské publikum připravili na třiadvacet skladeb, přičemž asi nejslavněší "Roots" nechali až na samý konec. Koncert, který Sepultura předvedla, si zaslouží jen ty nejlepší ohlasy. Mnozí sice mohou namítnout, že po odchodu bří Cavalerových to už není ta stará Sepultura, ale ta nová Sepultura nemůže nikoho naštvat ani urazit. Fanoušci v Plzni, kam kapela zavítá 13. února, se mohou těšit na nezapomenutelnou jízdu skrz očistec, peklo a nebe až k samé hranici šílenství.

Fotogalerii z koncertu najdete ZDE.

Sepultura, The Sorrow, X-Core, Masters Of Rock Café, Zlín, 11.2.2008

• a (aa, 13.02.2009 05:39) Reagovat

  slečno hubáčková, odkuď tedy jsou ti chlapci ze Sorrow? Když jste psala článek k Chimaiře tak byli ještě rakušani a teď už jsou švýcaři. Mám to chápat tak, že po koncertě v praze budou už italové?
  
  PS: Každý kdo někdy byl ve zlínském Masters of rock café ví, že v takové destinaci je naprosto nemožné udělat dobrý koncert. Bílá hala, vhodná tak pro aerobik nebo firemní prezentace uprostřed parkoviště před obchoďákem je snad ten nejhorší "hudební klub" v celé republice. Když tam před 2 lety hráli Pro-pain, na pódiu byla, pokuď se dobře pamatuji červená, zelená a žlutá zářivka a do toho ještě bylo po celou dobu koncertu rozsvíceno. Jít do masters na koncert? To radši sním vlastní hovna (voní hezky)
  
  

• klub (Michal, 13.02.2009 10:48) Reagovat

  Docela nesouhlasim. Klub je pravda dost specificky, ale problem v tom nevidim. Je to mozna jenom usmevne - potkavat drsne manicky v rade u pokladny supermarketu - a ty jsou spis rady, ze si maji kde koupit lahvace. Jinak jak zacne koncert, zajima me jen hudba a podium, je mi opravdu putna, jestli je budova bila nebo bledemodra. Osvetleni v klubu je ted na stadnardni urovni, zazil jsem zde skvele koncerty - i ten Pro Pain jsem si uzil.. Moonspell, In extremo. Povazuji to za povedene akce. Nepotrebuji k dobremu hudebnimu zazitku pozvracene rohy, oloupanou omitku, drncici okna a smradlavou mlhovinu z cigaret...
  
  Jinak k Sepulture - genialni. Bylo to vazne jak nejaky ritual, naprosto me to pohltilo.
  
  

• Fantazie (Tomas, 13.02.2009 16:05) Reagovat

  Proti klubu nemam naprosto nic.Staram se o hudbu a ne kde to je.Sepultura hrala naprosto fantasticky,jejich provedeni show me prekvapilo a uplne dostalo.
  
  

• Trochu mimo (Orestes, 15.02.2009 01:50) Reagovat

  Vidím že slečna nebo paní Hubáčková slyšela o hudebním stylu jménem trash a používá je pro všechny kapely napříč hudebním spektrem. Velmi zajímavé. Jinak Sepultura bez Maxe Cavalery je už několik let úplně marná, nevydala od tý doby jedinou dobrou desku a novej zpěvák Green má vážně debilní názory. Považuje se např. za americkýho patriota...
  
  

  • Re: Trochu mimo (Max, 15.02.2009 14:01) Reagovat

    Zatímco Vy budete zřejmě kovaný "odborník", když nedokážete ani správně napsat název onoho stylu a vlastně jej tak považujete za odpad
    
    

9/10

Recenze: Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip hledají na "Soul Retrieval" duši. Tu svou ale nikdy neztratili Jaké to je ztratit duši a pokusit se ji zase získat zpět - tedy alespoň v tom rituálním slova smyslu? Tuto otázku si na říjnovém albu kladou domácí mnohotvární neo-psychedelici Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip. Na své páté... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2025 10:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: 50m Znak debutují deskou "Nadechnout se". Naděje tu vítězí nad temnými myšlenkami Punk, který nezapře své hardcoreové kořeny, ale zároveň neseká a nekope kolem sebe, naopak se obrací do nitra? I takový, jakkoliv to nebývá zrovna běžné, se může občas urodit. Touto cestou se vydala formace 50m Znak, v níž se... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2024 09:23 v sekci Recenze

8/10

Recenze: "Výlet do bájí" Aleše Brichty je zpěvákovým doposud nejlepším výběrem Tak nějak potichu a mimo světla ramp oslavil letos své půlkulatiny Aleš Brichta. Dřív zásadní osobnost domácí rockové scény dostala od vydavatelství Supraphon lehce opožděný dárek v podobě pokračování trojalbové "Zlaté... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2024 15:00 v sekci Recenze

Naživo: "Jesus Christ Superstar" je tak výjimečný, že ho nezabije ani nabubřelé popové pozlátko Kamil Střihavka, Bára Basiková a Dan Bárta tvořili ústřední trojici nejlegendárnější verze muzikálu "Jesus Christ Superstar", který se od roku 1994 hrál v Divadle Spirála. Myslím, že už nikdo nedoufal, že "Ježíše" v této... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2024 17:00 v sekci Naživo

7/10

Recenze: Ravenoir ve svém doomovém lese "Nocturne" místy trochu bloudí Studiový projekt Aleše "Aleshe AD" Dostála, bývalého kytaristy Root, s názvem Ravenoir si zřejmě potrpí na přesný časový rozvrh. Rok se s rokem sešel a opět, příhodně v dušičkovém čase, vyšel jeho další počin. Na do modra... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2024 08:00 v sekci Recenze